Velkey Paaya (Mama)

Přidáno 30.1.2011. Zařazeno v Info

vocal, toasting, drinking, guitar, flute, sexophone

dsc0184Kolébka

Pavel Kruger (u je s přehláskou, ale to na klávesnici neumím) se narodil v Květnu roku 1977 ve znamení Býka. K hudbě ho přivedla primárně maminka, když mu jako maličkému zpívala „Na Šumavě je dolina“. Tento moment je odborníky na jeho životopis také považován za určující pro vznik jeho silného vztahu k mollovým melodiím a akordům (alergie na dur se objevila až v pubertě) a obecně malancholickým námětům písní.

Cvičení oPiček

Později však byl jeho pozitivní vztah k hudbě téměř zavražděn v hudební škole, kde hrál na zobcovou flétnu a má z toho do dnes trauma. Rány přes prsty a diktát ho radikálně změnil. Do dnes není ochoten nechat si cokoliv diktovat v hudbě a je v tom velmi rigidní a nepřístupný jakékoliv diskusi. Agresivně posílá všechny, kdo mu chtějí říkat, jak „správně“ dělat hudbu a hrát, do řitě.

Pyjonýři

Resurekce a znovuzrození jeho lásky k hudbě přišlo až na pionýrském táboře v roce 1987, kde uviděl a uslyšel neformální vedoucí, jak zpívají písně od Karla Kryla. Chtěl to také umět. Zde vstupuje na scénu jeho otec, který byl roky barovým muzikantem – kytaristou. Malý Pavel chtěl od velkého ukázat akordy a začal si to mačkat.

72442_436728887002_142377057002_5884977_3390786_nPunk is not bad

Když se naučil romské Géčko a dvojhmat, první kapela byla na světě. Tehdy v garáži u starorolského hřbitova začal přes kotoučák s nahráváním zapnutým na maximální citlivost a bednami značky Tesla hrát punk. Tady jsou tedy ty punkové kořeny. Ty byly pak pevněji zakořeněny v sokolovském klubu Bunkr, při hraní v kapele Nový zámky, jejíž název byl pravděpodobně s přemírou fantazie odvozen od legendy Visací.

Pavel Grunger

Další mezník v hudbě bylo setkání s prvními vážnými spoluhráči Markem Týcem a Tomislavem Štikou, se kterými někdy na počátku devadesátých let zakládá první vážnou skupinu Fun Phyllis, se kterou chlapci koncertovali dokonce i v zahraničí a hráli společné koncerty s takovými legendami jako bylo ve své době Svobodný slovo, Kritická situace, Up in arms… V té době bylo Pavlovi, kytaristovi a zpěváku 13-15 let. Skupina později přijala ještě Martinu Hronkovou jako zpěvačku a přejmenovala se na Bowwave. To už je ale jiný příběh, Pavel skupinu opustil, protože ho to již nebavilo. Ta přijala nové členy a hlavně Emsu s Blážinem a proslavila se později.

Acid and jazz and Nivy

Pavel však v té době již hrál s Robertem Kabešem a začal se zajímat o jazz a blues. Hlavně acid-jazz ho oslovil, protože kombinoval jeho přirozené cítění hudebního primitiva na čtyři doby se složitostí jazzu. A to už byl vznik skupiny HOODY HYPE, která fungovala dalších 8 let. Velmi určující bylo pro Pavla také setkání s výborným muzikantem a producentem Tomášem Zemanem (později DMGroove, dnes Blacksheep UK), který mu otevřel celé moře variací a ukázal mu, že dur nemusí být nutně hnusný, protože existuje maj (a devítka). V té době se našemu hrdinovi radikálně rozšířil obzor a začal tvořit s novou chutí a jeho paleta výrazových prostředků se rozšířila. Skupina hrála po celou dobu s automatem, nikdy nenašli bubeníka, který by jim vyhovoval, tak si řekli, že nejlépe bude, když si to budou dělat sami. Velkou inspirací byl také příchod zpěvačky Petry Batlové, která dala svým hlasem kapele melancholický náboj. V tomto složení Skupina nahrála s Pepou Slavíkem v Nivách své album Follow your tears. Koncertovala poměrně málo, za celých 8 let měla tak 10 koncertů. Většina hudby i textů byla z péra Pavla K., ale konečná realizace závisela hlavně na Tomáši Z., který byl schopen jejich představu vysvětlit počítači. Hojně také zhudebňovali básně Wlliama Blakea.

Odjezdy pro hvězdy

Neustálé odjezdy basáka Roberta do Ameriky vedly až k velkému rozhořčení všech zbylých členů kapely. Rozvoj skupiny to neuvěřitelně brzdilo, neboť vše nové, co vzniklo, za rok či dva, po které byl Robert pryč, muselo do koše a opět se cvičily staré písničky. To bylo tak demotivující, že když basák oznámil další odjezd, kapelu to zabilo. Sebrala se a odstěhovala se z Niv. To byl konec Hoody Hype.

křest-40Ráďa přichází

A to byl zároveň ten moment, kdy byla kapela bez basáka. I stalo se, že Tomáš přivedl svého kamaráda z dětství Radka Pelce, který byl multiinstrumentalista. Jeho hlavním nástrojem byl klavír, ale hrál pěkně i na kytaru a myslím, že by srovnatelně zahrál na harfu i záchodový prkýnko. Tenkrát byla potřeba basa a v base se Ráďa našel. Tenkrát hrál na bezpražcovou pětistrunku. A tak vznikla kapela But a fly, která se skládala z bývalých tří členů Hoody hype a k tomu přibyl jeden Pelc. Vzniklo 1 Cd bez názvu a jeden záznam ze živáku. Ten byl specifický hlavně tím, že skupina po mnoha letech použila živého bubeníka Cyrila Lojdu a zhudebnila, kromě Williama Blakea a Johna Miltona, několik básní dokonce i českých autorů – Václava Hraběte a Jana Skácela. Byla to doba, kdy Pavel skládal své nejsložitější písně s několika desítkami akordů a měnícími se tóninami. V té době se začal skladatelsky profilovat i Tomáš. Skupinu rozbil opět Pavel svým punkovým přístupem a radikální nechutí nechat si do toho kecat, která v něm zůstala ještě z dob útlého dětství. Z dnešního pohledu to hodnotí tak, že v jedné kapele dvě tak výrazné a rozdílné skladatelské osobnosti mohou být jen omezenou dobu. Dříve či později začnou přerůstat kapelu a je nutné samostatné vyprofilování. To je dnes na tvorbě obou těchto tvůrců velmi patrné. Srovnáte-li Blacksheep a Shoe cut, pochopíte.

Absťák a omyl

Během těch přibližně pěti let, kdy Pavel neměl žádnou kapelu, se nechal přemluvit k několika nedůležitým krátkodobým projektům. Jedním z nich byla spolupráce s MuDr. Pavlem Smutným, kde pouze zpíval. Podle svých slov si P.K. hudebně velmi váží P.S., ale bohužel si uvědomuje, že je příliš vytížen a se svou manickou povahou v podstatě neschopen cokoliv dokončit. To také dokázal se svým následujícím projektem, pro který mu Pavel K. psal texty. Nikdy nebyl dokončen. Další slepou ulicí byla kraťoučká spolupráce s M. Krajícem, kde Pavel K. o sobě zjistil, že je idealista a pro hudební splynutí potřebuje i splynutí lidské. Nerespektoval Krajíce ani hudebně, ani lidsky a považoval to za zradu sebe sama dále v tom pokračovat. A tak radikálně (podle své nátury) uprostřed nahrávání ukončil spolupráci. Zbylé skladby na Cd Nové krve museli nahrát náhradníci. Ukončení těchto omylů považuje Pavel za své velké vnitřní vítězství.

dsc0199Shoe cut

Po několikaleté pauze, kdy se srovnával se svými zklamáními, vznikla skupina současná. Ta je v tomto komplexním pohledu návratem ke kořenům. Je v ní přímočará energie a žádné velké složitosti, je to známka punku, na kterém ve své podstatě P.K. vyrostl. Důkazem je i to, že se v tvorbě Shoe cut objevuje spousta nejstarších hudebních nápadů, třeba úvod písně Gas je přibližně 20 let starý, ale zpracování a zbytek písně je samozřejmě nový. Dalším důkazem je to, že kluci zpravidla hrají s HC kapelami a cítí se sami býti spíše součástí HC scény, než součástí“funky scény“, reprezentované u nás především kopírovači a nohsledy Holého. K těm mají se svým Sweetnoise-phunkem kluci opravdu daleko. Sterilita studiového funku je jim cizí. Radek Pelc se opět spojil s Pavlem Krugerem, aby vyplnili své dny hudbou a hráli jen ve dvou. Mezitím se však z multiinstrumentalisty stal virtuózní basák – nejlepší ve střední Evropě (jak pravdivě říká hudební autorita a otec Jindřich). Vyzkoušeli několik bubeníků, kteří je spíše odradili, tak si hoši koupili bubny – Amati Kraslice – legendární metalízová řada. A hráli si sami. Pavel, který je učitel, objevil mezi svými žáky jednoho rytmicky nadaného chlapce, který hrál s jakousi punkovou kapelou. Jmenoval se Pavel Židlický. Společně připravovali školní akademii a P.K. by ani ve snu nenapadlo, že spolupracuje se svým budoucím osudovým bubeníkem. Jednoho dne pozvali Pavla Židlického (o kterém hudební autorita Jindřich Pelc později prohlásil, že má nejlepší úder v regionu) na jam a stačilo pár taktů, aby všichni tři pochopili, že se setkali a bude to nářez.

Ichbin a Dubyst

Probíhali již pravidelné jamy, ale stále to nikdo nebral vážně a vlastně neexistovaly žádné písničky a dokonce ani název. Za to, že se to změnilo, může vlastně náš kamarád ze skupiny Noisebone – Dubyst. Když kluci relaxovali na koupališti Rolava, tak zavolal. Zeptal se: „Nechcete si zahrát jako předkapela na našem křtu Cd?“ Během 5 minut bylo rozhodnuto. Zbývalo jen vymyslet název a písničky – to je to nejmenší, že. Název vznikl ještě na koupališti a všechny skladby, které jsou i na Cd vznikly na dvou zkouškách, které do koncertu zbývaly. No a jak to dopadlo s názvem a písničkami, to už víte milé děti. Tak dobrou noc a ať vám Shoe cut znějí v hlavě celou noc!

Mr. BIRDaMAN

Během doby, kdy nebylo možné ventilovat se tvorbou s kapelou, naučil se Pavel editovat hudbu a začal si nahrávat všechny nástroje do svých tracků. Dělat si TO sám je volba kompromisní, ale radost přinášející. V té době vznikla spousta písní, které byly později zpracovány s kapelou. Koupil si Apple a pod pseudonymem Mr.BIRDaMAN tvoří remixy shoekátských písní (jeden se objevil i na CD), podklady pro rapperku Monee a vlastní písně. Dnes se jedná pouze o tvorbu doplňkovou a Pavel se celým srdcem věnuje především kapele.

Songy

FORTRESS

KEEP IT

BALM FOR YOUR SOUL

JUNG

THORN OF DA ROSE

CZECH IT OUT

INVISIBLE REMIX

CANNABASS

HOME SWEET NOISE

LAYDOWN REMIX

YOU WILL NEVER FIND

SEXOPHONE

dsc0193

Reakce: Closed